Jan Spáčil se narodil 17. září 1913 v Hejčíně a zemřel 16. prosince 1998 v Olomouci. Byl malířem, scénografem, režisérem a loutkářem, jehož život a tvorba byly úzce spjaty s Hejčínem a Olomoucí.
Již během školní docházky se u něj projevilo výrazné výtvarné nadání. Jeho učitel i sochař Vojtěch Hořínek, rodák z Řepčína, doporučovali, aby pokračoval ve studiu výtvarného umění. Na přání otce se však vyučil hodinářem u svého strýce Jindřicha Spáčila v Samotiškách. Později pracoval jako jemný mechanik leteckých přístrojů, mimo jiné v olomouckém závodě Letov.
Významnou součástí jeho života bylo loutkové divadlo Kašpárkova říše v Hejčíně, které začal navštěvovat v roce 1926. Spolupracoval se zakladatelem divadla Františkem Čechem, pro představení maloval kulisy a později se podílel také na scénické výpravě a výtvarném zpracování loutkových her. V roce 1952 například realizoval návrhy scén a loutek Vojtěcha Cinybulka pro představení Kaimovo dobrodružství. Po druhé světové válce dostal nabídku působit na loutkářské fakultě pražské Akademie múzických umění, rozhodl se však zůstat v dosavadním zaměstnání.
Malování se věnoval především ve volném čase a stalo se jeho celoživotní vášní. Nejvýznamnější část jeho tvorby představují krajiny Hejčína a okolí, zachycující tehdejší podobu zdejších ulic, luk a zákoutí. Mezi známé náměty patří například obrazy Mrštíkovo náměstí z roku 1943, Za hejčínskou elektrárnou z roku 1946 či V lukách za Řepčínem. Jeho obrazy dnes představují cenné svědectví o podobě míst, která se v průběhu desetiletí výrazně proměnila.
V roce 1964 strávil půl roku na služebním pobytu v Indonésii. Maloval tamní krajinu v okolí města Yogyakarta i místní sopky. Vedle vlastní výtvarné tvorby také fotograficky dokumentoval každodenní život a historii Kašpárkovy říše.
Jan Spáčil
Obraz: Mrštíkovo náměstí, 1943
Výběr ze své rozsáhlé tvorby představil v roce 1997 v Samotiškách a v dubnu 1998 vystavoval v galerii Jana na Svatém Kopečku v Olomouci. Vystavoval rovněž v Mladé Boleslavi.
Jan Spáčil zemřel 16. prosince 1998 v Olomouci.
Jeho život a dílo připomíná také pamětní deska odhalená 21. 9. 2013 na domě v Tomkově ulici č. 18, kde žil a tvořil.
Zanechal po sobě výtvarné svědectví o starém Hejčíně a jeho okolí, které má dodnes významnou hodnotu pro poznávání místní historie.